Chtela jsem zacit slovy "vcera jsme oslavili" ale spis se asi hodi rict vzpomenuli.
23.2. 2010 to bylo prave 20 let od naseho prichodu do Kanady.Vetsinu meho "dospeleho"zivota jsem tedy prozila zde a tak se tady dnes citim vic doma nez v cechach,kde ale mam a vzdy budu mit sve koreny a kam se rada vracim.Neni pro mne dulezite kde ale jak jsme tech 20 let prozili a tak to bylo velmi nostalgicke vzpominani.
23.2. 2010 to bylo prave 20 let od naseho prichodu do Kanady.Vetsinu meho "dospeleho"zivota jsem tedy prozila zde a tak se tady dnes citim vic doma nez v cechach,kde ale mam a vzdy budu mit sve koreny a kam se rada vracim.Neni pro mne dulezite kde ale jak jsme tech 20 let prozili a tak to bylo velmi nostalgicke vzpominani.
Tereze byly 3 roky,synove se narodili az tady a vsichni tri vyrostli tak rychle az se mi z toho taji dech.Dnes uz mam doma jen nejmladsiho syna Dominika a plne si ho uzivam.Vim,ze deti jsou nam svereny jen na maly pomijivy okamzik a ten musime jak se rika chytnout za pacesy, protoze nez se clovek nadeje z tech sladkych malych clovicku je najednou clovek,ktery si zacina budovat svuj vlastni zivot.
Tohle je asi 10 let stara fotka,oh jak rada bych se snimi zase "uvelebila"na palande a cetla jim pred spanim:))
Musim ale po pravde priznat,ze jeste dnes i kdyz je Dominikovi 13 let me obcas necha abych mu cetla z knizky,kterou ma prave rozectenou ......
Musim ale po pravde priznat,ze jeste dnes i kdyz je Dominikovi 13 let me obcas necha abych mu cetla z knizky,kterou ma prave rozectenou ......
3 komentáře:
Gratulujem k výročiu!Poslednú dobu akosi aj ja rekapitulujem.Možno to súvisí s výročím svadby a blížiacou sa maturitou dcéry.No asi "len" starnem. A tak aj ja v mojej súkromnej rekapitulácii nostalgicky spomínam na večerné čítanie a na to "ešte mami", na pečenie koláčikov z piesku, čľapkanie sa v kalužiach ...no to letííí... Z vašich-tvojich fotiek vonia človečina. Tak veľa šťastia!
Moniiiii, to vyznieva tak straaasne smutne...teraz si este uzivas aj vnucika :) a musis byt uzasna zenska...:) vzdy sa tesim na tvoj blog...:)
Ivo,Zuzko,diky za mila a povzbudiva slova,moc me potesila!!Vim,ze to je normalni zivotni kolobeh ale nekdy to tak na me padne a smutnim :))
Okomentovat